__UNOR__

-UZ JE TO PUL ROKU, CO JSEM...-

... jedl naposledy svickovou ... Ne, tak znova. Pred pul rokem, opravdu, jsem se na Ruzyni loucil s rodicema a jeste to vsechno bylo takove jedno velke sci-fi. Jeste to nebylo tak nejak doopravdy. Porad to tak nejak bylo v duchu "velkeho vyletu do cizi zeme" a jeste mi nedochazelo, ze jde vlastne o vic nez jen o tohle. Ted je to jinak - clovek se za pul roku zmeni a zmeni se i lidi kolem nej. Jednoduse receno, lidi nevidi to, co maji primo pred ocima. A ten pulrok tady oci opravdu otevre. Nejen z pohledu toho, jak se clovek diva kolem sebe, ze dokonce zjisti, ze se meni jeho nejblizsi, jeho kamaradi ... ale i z pohledu toho, jak se clovek kouka SAM NA SEBE, chci rict ze tady ti opravdu dojde kdo jsi, kde jsou tve silne stranky, kde jsou tve slabiny a co jsi vsechno schopen udelat (samozrejme to neni zadny vycvikovy tabor, ale treba kam az jsi schopen/schopna zajit, abys nekomu treba vysvetlila neco, co nevis jak se rekne a pouzijes k tomu vsechny svoje znalosti, aby ses postupne, oklikou, dostal/a dlouhym retezcem na sebe navazujicich veci k tomu, co te vlastne zajima.)

Obcas to pripada, ze se dny vlecou .. prijde mala depka/ neporozumeni si s nekym/ nekdo ti zapomene prinest neco, o co jsi ho poprosil(a) a prepadne te splin a rikas si : "sakra, jeste to tu musim vydrzet X mesicu ... " Pak ale prijdou zase jine dny, dobra znamka ve skole, jdes do kina s kamosema, a tyden ubehne, ani nevis jak. To si pak zas reknes : "no jo, ale co ja budu delat za tech X mesicu, az budu odjizdet? Me se odtud nebude chtit, je mi tady dobre atd." A vsadim se ze obe situace alespon jednou nastanou ...

Muzu rict, ze ten pulrok ubehl silene, ale silene rychle. Proste se to zda jako kdybych byl na tydennich prazdninach ve Francii, jako kdyby Vanoce byly vcera ... Pravda, zbyvaji mi jeste 4 mesice. Ale ty prave budou cim dal rychleji utikat, protoze opet jednou meli AFSaci pravdu, kdyz rikali, ze po pul roce uz clovek mluvi hodne dobre a uz si to zacne fakt uzivat. A to je pravda.

--LEDEN--

... Vanoce tak trochu jinak a prazdniny ve Francii ...


Vanoce byly opravdu magicke ... s moji rodinou jsem je stravil pod Mont Blancem v mestecku Combloux ve stolete chate a opravdu jsem si je uzil. Nutno podotknout , ze francouzske Vanoce jsou tak trochu podobne tem Americkym - slavi se 25. prosince a jako vanocni pokrm se ji krocan (my meli nadivaneho krocana na vine a kastanech). Protoze v moji rodine jsou uz vsichni velci a na 'Pére Noël' uz davno neveri, ranni vstavani a nocni davani darku do ponozek ke krbu odpadlo. Naopak si vsichni oproti rodinnym zvyklostem 25. prispali; potom jsme si usporadali malou slavnostni snidani na ktere nechybelo plno croissantu v nejruznejsich upravach ( s mandlemi, plnene, z vanilkoveho testa atd.) a taky 'chocolat chaud' na kterou francouzi opravdu v zime nedaji dopustit a ktera je typicky vanocni. Ja jsem jim tam trochu udelal Vanoce po cesku, kdyz jsem jim vyrobil 'lodicky' z orechovych skorapek a dal do nich svicku - pak jsme si je pousteli ve vandliku a hrozne se jim to libilo.
Potom nas, sechny 'sourozence' rodice poslali na nakup aby meli cas zabalit darky. Kdyz jsme prisli, otevrelo se vino a rozdavaly se darky. U nas to bylo tak, ze kazdy vstal a prinesl darek adresovany nekomu jinemu, ale take to nesmel byt darek ktery on sam kupoval/vyrabel atd. cili napriklad ja jsem nemohl donest svuj darek me hostitelske mamince, ale darek pro hostitelskou segru, ktery nebyl ode me, to uz ano. Potom jsme si udelali slavnostni obed, po obede tak oblibenou siestu a pote prochazku na cerstvem vzduchu zavrsenou hromadnou snehovou bitvou. Vecer se ve slavnostnim duchu delalo francouzske fondue, coz je hrozna dobrota a dela se tak, ze se koupi cely bochnik syra, ktery se pak v krbu necha tavit a ten roztaveny syr se pak nakape (ci spis nalije) na predem pripraveny oblozeny talir, ktery si kazdy udela podle chuti - sunka, brambory, slanina, nakladane okurky, salat... Taky nesmim zapomenout ze pri vsem asistuje vyhlasena pochoutka 'foie gras' .
Prazdniny byly samozrejme super uz i diky tomu ze to jsou proste prazdniny a diky skolnimu vytizeni prisly opravdu vhod. Jak uz jsem rekl na zacatku, stravil jsem tyden s rodinou pod Mont Blancem, kde jsme lyzovali ( bohuzel prvni a posledni lyzovacka teto sezony vzhledem k tomu, ze moje rodina bydli u Parize).

Opravdu, Vanoce jsou tady super a musim se priznat ze diky moji rodine jsem ani moc necitil nejake spliny ci stesk po domove, ktery obvykle vanocni svatky a obdobi kolem Silvestra produkuji ...

__PROSINEC__ : Nejlepsi zazitek od meho prijezdu


Predem se omlouvam za lehke zpozdeni tohoto clanku (Vanoce , Silvestr a tak , no ... ) .

Tak , nejlepsi zazitek ? Premyslim ... nevim , to se asi takhle rict neda ... proste vsechno je tady novy , vsechno ma klady a zapory , vsechno je svym zpusobem 'nejlepsi' zazitek .

Ted me napada , ze nejlepsim zazitkem na poli jidla by byly syry ; na poli cestovani asi Bretan ; na poli kultury 2 totalne uzasny koncerty ( varuju , ze to , cemu francouzi rikaji 'POGO' , je spis urcita forma brutalniho masakrovani se navzajem na milion zpusobu =D ) ; na poli skoly zkusebni maturita z francouzstiny , pri ktere jsem zvladl ( nechapu jak ) popsat 7 stran A4 na tema komentar Emila Zoly ; no a na poli francouzstiny bych na prvni misto zaradil asi jednoho meho ted uz kamarada , ktery se me kdyz me poprve videl zeptal jakej mam prizvuk , coz me uprimne uplne odrovnalo , protoze to bylo po dvou mesicich tady , cili jsem opravdu jeste tak dobre nemluvil =D .

Ja nevim , tech zazitku je tady miliony , kazdy den prinasi neco noveho - nove lidi , nove veci , ale taky nove problemy ; nove nazory , nova reseni ... Clovek si pak uvedomi , ze neco je uplne jinak , nez to treba videl predtim .


Uz me nenapada , co bych dodal ... Preju vam vsem plno uuzasnych zazitku , minimalne tolik , kolik jsem jich tady zatim mel ja !!

__LISTOPAD : Hostitelska rodina a prvni AFS akce __


Tematem tohoto clanku bude tak trochu objasneni toho , jaka je moje hostitelska rodina , jestli jsme se uz szili nebo ne a jak se tady o me stara francouzska odnoz AFS . Rad bych predem upozornil VSECHNY budouci AFSaky , ze kazda rodina je jina ( coz vam urcite nemusim rikat , ale jen pro poradek ) a moje reakce je jedinecna a nemusi a myslim ze ve vsem ani nemuze korespondovat s vasi pripadnou zkusenosti .

Moje rodina ma celkem 7 clenu , se mnou 8 . Tatinek , inzenyr ; maminka pracuje jako URBANISTKA ( navrhuje prestavbu a revitalizaci mestskych ctvrti atd ) ; nejstarsi sestra Maëlle studuje fakultu muzickych umeni , momentalne v Angers , po ni je bracha Gildas , ktery studuje v Nantes ; potom Klervie , ta je ted na studiich v Quebecu a jeste jsem nemel tu cest ji poznat , ale v prosinci s nama jede na hory ; Erwan , 17 let , ktery se mnou tady bydli pod jednou strechou a supluje mi de facto brachu , nejlepsiho kamarada a ucitele francouzstiny ; posledni je fenka Flourig ( pozn. flourig = pohlazeni v bretonstine ) . Rodina je uplne a naprosto bezchybna , opravdu musim rict ze jsou tu pro me vzdy , kdyz potrebuju s necim pomoct ( a to vcetne meho zatim marneho pokusu naucit se noty =D ) . Samozrejme maji jine zvyky , jina zabehla pravidla a zde bych rad apeloval na vsechny z vas a myslim ze uz jste to slyseli nebo jeste uslysite od AFSaku mockrat : NESNAZTE SE ZMENIT RODINU !! Opravdu , pokud se nechcete zmenit vy , nemusite - prispusobte se . Tady u nas je napriklad normalni ze my dva kluci vesime pradlo vlhky z pracky k uschnuti - ja to delal predtim asi tak trikrat v zivote , tady jsem si proste zvyknul . Nebo kdyz jsem jel poprve sam do Parize , rekl mi Erwan , at se tak do 19:00 vratim ; stalo se to pro me nepsanym pravidlem a vsichni jsou spokojeni jak zelvy . Proste a jednoduse , VY jste novy clen rodiny , takze opravdu rada : nesnazte se je zmenit ( stejne by se vam to nepovedlo =D ) . Samozrejme pokud je nejaky problem , urcite se nebat o nem mluvit , at jde o cokoli ... ted mam na mysli tady jednu holcinu co prijela z Ameru a absolutne se nepohodla s rodinou , protoze obe dve strany zacaly sve problemy resit hned pres AFS misto toho aby si sedli a promluvili si o tom . S timhle ja nastesti nemam zadne potize , vsak to jeste vysvetlim .

Prvni vikendova AFS akce byla super , uz i z toho duvodu ze tam byli vsichni AFSaci ; bylo to nekdy 3 tydny / mesic po prijezdu , probiralo se vse , co vas muze potkat za potize (komunikace , problemy , smutek po domove atd . ) Kazdopadne musim rict ze me to nakoplo uzasne a opravdu jsem to ocenil . Na druhou stranu tady AFS porada takzvane Ballade ( proste se sejdou AFSaci kteri muzou dojet a projdou se po Parizi , prohlidnou si treba Château de Vincennes atd ; je to fajn ) ; ta prvni byla v pohode , ale ta druha , musim rict , me z hlediska AFS totalne zklamala . Proc ? No , stalo se to tak , ze jeden typek mel zpozdeni s dojezdem a protoze byl sraz na stanici metra Chatelet a nebyli jsme od ni daleko kdyz poslal SMS ze tam dorazil ( a protoze jsem uz v te dobe trochu znal Pariz ) , nabidl jsem se , ze ho pujdu vyzvednout . Cekam pul hodiny , on nikde , tak ze se vratim tam , kde meli puvodne vsichni cekat . Abych to zkratil : nikdo mi nedal vedet ze se presouvaji , ani ten typek ze nakonec s rodinou dosel nekam uplne jinam , JA SAM jsem si musel vykomunikovat , kde se nachazeji ; kdyz jsem tam dorazil tak uz bylo tak pozde ze jsem za 10 minut musel jet domu , cili s lidma , se kteryma se vidim jen takhle obcas na Balladach jsem se nemel moznost ani pozdravit . A tady opravdu na me udelala dojem reakce rodiny , protoze kdyz jsem jim to rekl , prvni veta , kterou rekl tatinek : TAKZE JIM NAPISEME OBA , ZE TO TAKHLE NEJDE , NEBO JENOM MY ? =D Takze tak ...

AFS neni vubec spatna organizace , naopak ; jen to tady ti Francouzi trochu zanedbali - Cesi jsou podstatne lepsi =D

...RIJEN: CO JE STEJNE , CO JE JINE , ROZDILY MEZI MOJI HOSTITELSKOU ZEMI A CR ...

Predem se omlouvam za chybejici diakritiku , proste se nevyznam ve francouzskych pocitacich ;D . Takze , pro tento mesic bych rad napsal nekolik slov o tom , co bylo pro me ve Francii v tom prvnim mesici jine , co bylo nove , co mi prislo jine nebo zvlastni ...

Kazdeho asi pri zmince o Francii napadne predevsim vino a jidlo . Ano , jidlo je opravdu vec , nad kterou neprestavam zasnout ani po mesici stravenem zde , jednoduse tak trochu pripad Alenky v risi divu ; mozna bych ho i oznacil za nejvetsi rozdil , se kterym jsem se dosud setkal . Nejde ani tak o to , co francouzi ji ( ackoli musim rict ze i z toho jde obcas hlava kolem , priklad za vsechny artycok nebo syr , do ktereho se pridava popel z pece ) , ale spis o to , jak to ji . Jakkoli ta fraze muze vyznit , musim bohuzel rict , ze u nas jednoduse NEVIME jak se ma jist . Srovnani CR a Francie : v cechach si na slavnostni obed s prateli pripravime polevku , hlavni jidlo a zakusek ke kafi , pricemz vsechno je vetsinou do pulhodinky snezeno . Ja jsem tady zazil zatim 2 slavnostnejsi vecere a 1 obed : musim rict klobouk dolu ! Jidlo zacina aperitivem v podobe neceho suseneho na zobani ( krupky , orisky ... ) , dospeli nacnou prvni z lahvi vina ; nasleduje predkrm a hlavni chod ( casto nekolik jidel najednou - maso , ravioli , ratatouille , salat s tunakem ... ) , po nem salat , pak syry a nakonec desert , po kterem jeste muze prijit kava ( treba upozornit , ze ve Francii je polevka vyhradne jidlo na veceri , a to bez vyjimky ) . To vse , za nepretrzite pratelske konverzace , trva 2 - 3 hodiny ( rika se , ze kdyz se francouzi sejdou , dokazou jist pul dne =D ) . Clovek NENI ani precpanej , ani unavenej , ale ani uz na to skvely jidlo nema chut , proste idealni trojny bod nasyceni ... a pritom nejsou francouzi tlusti !!

Dalsi z rozdilu je ten , ze oproti cecham je tady silneji zakoreneno pouto rodiny a rodinna hierarchie , a to dokonce i u stolu , kde nejstarsi sedi v cele a podle veku nebo pribuzenskeho vztahu nasleduji dalsi clenove rodiny . Take ma bezna francouzska rodina 3 a vice deti , je to tady bezne , ja mam napriklad 4 sourozence .

Jina je take mentalita lidi ; zatimco cesi jsou po jednom veceru v baru velci kamaradi , francouz se s vami seznami , ale mnohdy je to tak vsechno , co je ochoten ve vztahu k vam udelat . Chci tim rict , ze je velice tezke si tu udelat opravdove pratele a vrelejsi vztahy mam zatim s ostatnimi AFSaky nez treba s nekym ze tridy . Coz me privadi ke skole , ktera je de facto stejna jako u nas , ale hodiny jsou tady delsi ( ale taky zalezi na skole ) , trvaji 55 minut a casto jsou 2 za sebou a zalezi na uciteli , jestli da zakum prestavku nebo ne . Taky doporucuju kouknout se na francouzsky skolni system .

Posledni a nejcitelnejsi veci je samozrejme jazyk . To bych shrnul do vety : mluvte co nejvic francouzsky . Opravdu , pokud francouz vidi , ze mluvite ( i kdyby jen malicko ) francouzsky , je mnohem ochotnejsi , milejsi , proste se vam snazi vic pomoct ale hlavne se vam snazi a chce vam rozumet . A pokud se planujete ve francii naucit francouzsky , jako jsem to planoval ja , pak verte , ze po prvnich 4 tydnech budete mluvit tak , ze jim uz i francouzsky vysvetlite privatizaci nebo cesky skolni system .

P.S. : pripravte se na to , ze 95% francouzu dodneska nevi , ze uz davno neexistuje Ceskoslovensko ( a to vcetne ucitelky dejepisu !! ) . =D

Ahoj , tenhle článek měl asi vzniknout až v září , ale vzhledem k tomu , že jsem se chtěl trochu seznámit s nově spuštěným blogem a také vzhledem k tématu asi neuškodí , když ho sem umístím už ted' =)

... KDO JSEM , JAK JSEM SE DOSTAL K AFS
A PROČ JSEM SE ROZHODL STRÁVIT ROK
V JINÉ ZEMI (ZÁŘÍ)

Ahoj , jmenuju se Ondra Šušol a je mi 17 let . O AFS jsem se poprvé dozvěděl od svého táty asi ve třinácti , kdy mě poprvé oslovil s myšlenkou zahraničního programu . Taky jsem se tehdy dozvěděl , že to bylo právě AFS , kdo tuším v roce '96 zajišt'ovalo roční program ve Francii pro moji tetu . Tehdy se mi ještě jet nechtělo , říkal jsem si - mám tady kamarády , mámu , tátu , byl bych sám rok v cizí zemi . Tehdy jsem to ještě viděl jinak .
V šestnácti se (mě) to zlomilo . Tehdy jsem začal poprvé uvažovat o programu a roční zkušenosti v cizí zemi a taky mě "nakoplo" , že moje spolužačka odjížděla na rok do Ameriky . A byla za frajerku =) . Tehdy jsem názor změnil , kouknul se na to i pozitivně . Rok přece jen není tak dlouhá doba , budu mít spoustu kamarádů , zkusím nové prostředí , poznám spoustu nových lidí a tradic . Moje rozhodnutí ale přišlo trochu pozdě . Z důvodu , že jsem tehdy měl před státnicema z němčiny a angličtinu měl mít ve škole i na maturitu země mluvící těmito jazyky odpadly . Rozhodl jsem se tedy pro francouzskou variantu , jenomže dvě volná místa pro čechy už byla obsazená . Taky jsem se učil francouzsky teprve krátce a do Belgie , která byla volná , se mi nechtělo . Když už , tak už .
V září 2009 jsem byl první , kdo se hlásil , a tak nakonec jedu . Francouzsky už umím líp , ale stejně mám trochu strach , i když můj host father mluví plynně anglicky . Myslím ale , že strach k tomu patří . Každý se bojí neznáma . Ale všichni moji AFS kamarádi z orientačního soustředění , kteří už na programu jsou , jsou št'astní , a tak věřím , že budu i já . Držte mi palce . Už se těším